Hédonická adaptace je mechanismus, resp. proces emocionálního vyrovnávání, díky kterému se adaptujeme na změny či události, které nás potkávají (pozitivní i negativní). Pojem je skloňován zejména s nekonečným potenciálem pro naplňování lidských potřeb. Jinými slovy: právě hédonická adaptace je důvodem, proč řada lidí po čase zjistí, že nový produkt, který si koupili, jim už nepřináší prakticky nebo téměř žádné pocity štěstí.
Několik příkladů hédonické adaptace
- koupím si nové auto a za měsíc mě už zdaleka netěší tak jako první týden
- mám nový telefon, ale za nějakou dobu mi to už ani nepřijde
- ředitel výroby: „Říkal jsem si, že až budu vydělávat 80.000,- měsíčně, už mi to bude stačit, ale ukázalo se, že nestačí.“
- cestovatel: „Když jsem byl poprvé v Americe, byl jsem u vytržení. Podruhé už to zdaleka nebylo takové.“
Řešení hédonické adaptace (jak s ní bojovat)
Žene-li se člověk jen za tím, aby měl neustále víc a víc, nikdy nedojde cíle, protože nikdy nebude spokojen. Cílem by nemělo být hromadění majetku nad rozumnou míru, ale spíše se těšit ze své práce/činnosti a vědět, že má smysl. Mít osobní vizi a strategii, jak jí dosáhnout. To neplatí jen v podnikání, ale (zejména!) v osobním životě.
Jako marketingový konzultant samozřejmě nemohu popřít, že je skvělé, když lidé hodně poptávají produkty a služby mé i klientů, pro které pracuji. Na druhou stranu je lepší, když lidé poptávají kvalitu a nikoli kvantitu. Protože lidské potřeby jsou z povahy věci neomezené, obavy z „vyschnutí“ obecné poptávky, myslím, nejsou na místě. Velmi mi však imponuje, když např. Warren Buffet již desítky let žije ve svém původním domě v Omaze a jeho firma sídlí v běžné kancelářské budově.
Zlatá střední cesta: Nežít jako asketa ani jako blázen posedlý majetkem
Rozhodně netvrdím, že člověk by měl žít jako asketa. Důležité je si uvědomit, pro co vlastně žijeme. Neustálé kvaltování, abychom měli ještě lepší telefony, auta, televize a řadu věcí, které ve skutečnosti nepotřebujeme, je vlastně zbytečné.
Další zdroje informací:
- Wikipedie ↑ (CZ)
- Wikipedie ↑ (EN)
- kniha Konec prokrastinace (P. Ludwig)
- kniha Druhá derivace touhy (T. Sedláček)
