Asi před čtrnácti dny jsme obdrželi e-mail odeslaný od jakési čínské poradenské kanceláře. Stálo v něm, že má zadání od nějakého klienta, který prý chce registrovat jméno domény po celé Asii a že jde o v Evropě registrovanou značku mého skutečného klienta. Namátkou šlo o tyto:
- .cn
- .tw
- .sg
- .jp
- .vn
a celkem jich bylo asi patnáct.
Rozsvícení červené kontrolky
V e-mailu bylo několik indicií, které už na první pohled neseděly:
- Jméno údajného zadavatele nešlo dohledat.
- Podpis v patičce údajné agentury (má sídlit někde u Šanghaje) byl psán modrým fontem Comic Sans.
- Agentura prý nevěděla, o jaký záměr jde.
- Protože však agentura ví, že o značku můžeme mít zájem, píše nám ještě před registrací a do 7 dnů se máme vyjádřit.
Klasický scénář tahání peněz z kapsy
Na mail jsme reagovali s tím, že naši značku máme registrovanou a nemáme v úmyslu ji nikomu poskytnout k užití. Obratem přišel další e-mail s návrhem, že agentura nám prokáže laskavost a nabídla domény k registraci nám. Na to jsme již nereagovali, nicméně následoval ještě další mail, že začíná běžet další, tentokrát dvoudenní lhůta. V případě zájmu nám obratem kancelář vystaví kontrakt na registraci všech potřebných domén. Cílem bylo, abychom podvodníkovi zaplatili řádově více než třicet tisíc korun (ročně). Zcela zbytečně, protože celý scénář je typickým výmyslem s jediným cílem: oklamat a zkasírovat. Jak jsme se rozhodli? Ani omylem platit nebudeme. O brand totiž žádný reálný zájem v Asii není. Celé je to jen hrané divadlo.
Doménoví spekulanti
Podobně nepěkné jsou i praktiky reálných doménových spekulantů. Všimněte si, že celá řada domén s populárními nebo potenciálně populárními názvy je pouze „zaparkovaných“. Jsou registrované spekulantem, který čeká, až se mu ozvou lidé, kteří právě toto jméno potřebují. Setkávám se s tím téměř u každého nově tvořeného webového projektu. Spekulanti se čas od času dokonce i sami ozývají s tím, že „nyní se uvolnila doména ve vašem oboru, máte o ni zájem“? Vždycky, když narazím na takového doménového spekulanta, je mi líto, že někdo má takovou neuvěřitelnou drzost. Zkrátka – internet je zrcadlem reálného světa. A jako takový i on musí unést existenci podivných a nekalých existencí.
